|
Bezděkov
<<
zpět k nahrávkám zvonů
Historie obce
Bezděkov, vesnička ukrytá v malebné krajině lesů a rybníků na pomezí okresů
Klatovy, Strakonice a domácího Plzeň-jih. Ve středověku náležela do dekanátu
Bozeňského, pak ke kraji Prácheňskému. K malému panskému sídlu s vodní tvrzí
přiléhal hospodářský dvůr. Obyvatelé byli vesměs zemědělci.
Na severní okraj prostorné a úhledné návsi je situován nevelký kostel svatého
Ondřeje apoštola. Dochované stavební prvky ukazují na jeho vznik kolem roku
1230. Byl několikrát přestavován a před několika málo lety i nákladně opraven.
Právem je považován za jeden z nejhezčích v jihozápadních Čechách. Je obklopen
hřbitovem, dokola obklíčeným kamennou zdí. Dodnes se zde pohřbívá. U jeho vchodu
je nízká zděná zvonice z roku 1881.
Kdysi zde bývala fara a k osadě Bezděkov náležely i obce Zahorčičky, Hradiště,
Nezdřev a Pole. Po Bílé hoře byla fara zrušena a kostel se stal filiálním –
nejdříve příslušným do Záboří, později do Kadova. Dnes starý zvon „Mikuláš“
svolává věřící na Mši svatou, slouženou dojíždějícím Páterem Heřmanem Fritschem
z Blatné, každou druhou sobotu v měsíci.
Po generace službu kolem kostela vykonávali kostelníci a činí tak i dnes. Kromě
jiného každý den ve stanovený čas ráno, v poledne i večer zvonili. Tu dobu ale
pamatují již jen ti nejstarší. Několik generací kostelu v Bezděkově přisluhovala
rodina Škarkova (čp.3). Posledním z řady byl hospodář František Škarka
(1917-1984). V současné době v jeho práci pokračuje pan Václav Šulc (čp.7).
Zvony
MIKULÁŠ (1514)
Ve zvonici visely původně zvony dva. Do dnešních dnů se zachoval větší a starší
z nich. Na jeho plášti se nachází reliéf s vyobrazením sv.Mikuláše a nápis
pravící:
ANNO DOMINI MCCCCCXIIII ISTA CAMPANA FUSA EST PER MAGISTRUM BARTOLOMEUM NOVAE
CIVITATIS
Jeho průměr je 761 mm, výška 704 mm, hmotnost a ladění neurčeno. Okolnosti
nasvědčují, že byl pořízen za života Vintíře Řesanského z Kadova, který zemřel
23.dubna 1521 a je pochován v kostele v Řesanicích. Zvon je dílem významného
reprezentanta zvonařství 16.století, mistra Bartoše z Nového Města Pražského.
UMÍRÁČEK (1660)
Ve věžičce sanktusové je zavěšen zvonek vážící 15 kilogramů. Spolu se dvěma erby
zdejší bývalé vrchnosti se na něm nachází i nápis:
MARKÉTA Z DOBRŠE A NA BEZDĚKOVĚ – VOJTZZECH Z JANOVIC - GIRZY JANOVSKY A NA
BEZDĚKOVĚ – PODĚKOVANIE – L.P. 1660.
V dobových záznamech čteme: „Dne 21.května 1942 byl podle nařízení
Říšskoněmeckých úřadů odmontován Ladmanem, tesařským mistrem z Blatné, zvonek
umíráček na našem kostele a 22. to je v pátek byl odvezen do Blatné panským
kočím Frantou Pokorným“. Zvonek byl nakonec ušetřen, po válce vrácen a dán na
původní místo.
Zvony ztracené
Ve zvonici se dochovala i stolice se srdcem dalšího zvonu. Podle záznamů nesla
zvon s nápisem:
LANDETUR SANCTISSIMA TRINITAS PATER FILIUS ET SPIRITUS SANCTUS ANNO 1747
Tento menší a mladší zvon byl za 1.světové války císařskými sňat a posloužil
spolu s ostatními jako surovina pro výrobu kanónů. Po válce byl ze sbírky
osadníků zakoupen jiný zvon, ale za 2.SV ho potkal osud jeho předchůdce. Záznam
praví:
„Dne 18.března 1942 odmontoval a sundal pan Ladman, tesařský mistr z Blatné,
zvon zasvěcený sv.Cyrilu a Metodějovi; odvezen panem Braunem, rolníkem zde. Zvon
byl zakoupen v roce 1936 z milodarů a byl věnován 18.výročí vzniku Republiky
Československé. Vysvěcen byl panem farářem Slavíčkem z Kadova dne 1.července
1936. Vážil 190 kilogramů a vyroben byl Karlem Pernerem v Českých Budějovicích.
Starého Mikuláše se obě války nedotkly díky jeho historické ceně“.
Poznámka:
Na počátku třetího milénia zdejší samospráva reagovala na výzvu o možné finanční
podpoře na pořízení nového zvonu náhradou za zvon zrekvírovaný. Odezva na
supliku je neznáma.
Jiří Šulc
<< zpět k nahrávkám zvonů
|
